Lékařská poradna

Nemoc je chápána jako projev těla, kterým se chce léčit.
Každá nemoc  má svou příčinu nebo prapříčinu. Při rozboru zdravotního stavu pacienta klademe otázky:
Kde je příčina, jak to vzniklo, co tomu předcházelo? Nemoc nezačíná v okamžiku, kdy se objevi příznak, nebo v okamžiku, kdy je lékařem stanovena  diagnóza, ale  vždy, bez výjimky, se uvnitř  skrývá příčina a nemoc se různě dlouhou dobu vyvíjí, až se dostane viditelně na povrch a  je vnímána  jako něco nepříjemného, obtěžujícího. Je to něco, co člověka zastavuje v jeho činnosti a přináší mu nepohodu. Nemoc je vnímána jako něco zlého. Zcela logicky se pak nemocný člověk staví k nemoci jako k nepříteli a snaží se ji zastavit, odehnat, potlačit. Jenže si neuvědomuje, že  nemoc je nastavené zrcadlo, jeho stín, nemoc si sám způsobil a jeho tělo se snaží z toho maléru samo dostat. Když mu v tom zabrání, pak si vlastně sám znemožnuje cestu k uzdravení.
Úkolem číslo jedna je hledat příčinu vzniku nemoci.  Alespoň ji pojmenovat, ukázat na ni. Často nejde o jednu příčinu, ale hned o několik - používáme termín – příčinné řetězce. Součástí tohoto kroku je poučení dotyčného. Během doby, kdy si on sám sestavuje  příčinné řetězce, má možnost vidět, co dělal  špatně, jaké to mělo  nebo stále má následky, a objevují se mu možnosti,  jak je může  napravit, jestli to ještě jde, nebo jak může ten proces alespoň zastavit nebo zpomalit v případech, kdy už nelze hovořit  o vyléčení.
Druhý úkol spočívá v hledání možností nápravy. Nezasvěcený netuší, jak složitý a těžko realizovatelný je to úkol. Čtenář si může představit, jak se dá přesvědčit kuřák, který je na své cigaretě  závislý, nebo vysvětlit mladé dívce, že užívání hormonální  antikoncepce je pro ni rizikové, nebo že dítě nemá jíst sladkosti....
Velkou roli hraje finanční a sociální problém - nemocný člověk  nemá zaměstnání a nyní dostal práci, která je na směny. Pracuje se  ve dne, v noci. Toto zaměstnání mu přináší zlepšení ekonomické, ale zhoršení zdravotní. Co s tím ?
Pokud se podaří pojmenovat příčinný řetězec a pokud se dotyčný z analýzy poučí, dokáže udělat změnu ve svém životě a přehodnotit si priority života, potom teprve přichází na řadu třetí krok - tím je  zvolit adekvátní léčbu. Má se sestavit léčebný program a určit zda lze určit medikamenty (samozřejmě z ideálního pohledu mají přednost nechemické prostředky), které se liší od normálních léků. V čem je ten rozdíl ?
Chemický lék je určen proti nemoci - tlumí, zmírňuje nebo doplňuje, snižuje hladinu nějakého prvku a podobně. Tedy neřeší příčinu, ale  jen reaguje na následek. Takový lék je většinou syntetický, tělu nepřirozený a jako takový vlastně tělo určitou měrou sám zatěžuje, dokonce vyvolává další nemoc.

Wikipedie vysvětluje pojem xenobiotikum (z řeckého xenos – cizí, bios – život), neboli organismu cizorodá sloučenina, je látka, která se přirozeně v organismu nevyskytuje (případně se vyskytuje ve výrazně nižší koncentraci). Xenobiotika jsou tělu cizí (léčiva, jedy, průmyslové) chemikálie a jsou vylučovány z těla ven. Jejich osudem v organismu se zabývá xenobiochemie a toxikologie.

Nechemický prostředek má jiný cíl. Nechce nemoc zastavovat, ale chce vytvořit v těle takové podmínky, aby se tělo svými obrannými mechanizmy mohlo samo s problémem vypořádat. Tedy nepůsobí proti nemoci. Je na přírodní bázi, má vytvářet symbiózu a nemá obcházet  přírodní zákony.  Používají se prostředky z oblasti lékařských probiotik, extraktů různých druhů bylin, zeleniny, ovoce......
Zkušenosti  z praxe.
Čtenář, který se poprvé seznamuje s možností poradny Symbivity bude překvapen zjištěním, že osobní kontakt lékaře a pacienta není prioritní !! Lze  jej provádět i pomocí  internetu. Jak  je to možné ?
Výše  jsem uvedl  tři  základní kroky. První  rozbor - pojmenování příčin, druhý - hledání možností nápravy a  teprve třetí - rozpis  léčecného procesu.

První dva kroky lze s větši hloubkou a podrobností provádět po internetu. Je odbourán ostych a jiné zábrany, které se objevují při osobním kontaktu.
Odpadá problém časového limitu - v praxi nemá lékař čas na  hloubkový rozbor.
Pacient i lékař si mohou své otázky a odpovědi v klidu promyslet a připravit se na ně. Tazatel poradny si může potřebné informace  zjistit, dodatečně udělat, ověřit, sestavit podle potřeby.
Pomocí internetu lze poslat fotografii, kopii lékařské zprávy, nález  z RTG, z laboratoře apod.
Vzdálenost nehraje roli. Speciální poradna (PIIP) je dnes  ve spojení s lidmi z celého světa.
Lékař praktik - zůstává stále praktikem.  Fyzické, kontaktní  vyšetření a vedení pacienta musí stále nezastupitelně provádět.
Tato poradna nachází  stále větší a větší uplatnění a odpovídá  trendu dnešní doby.

Své zkušenosti po dvaceti letech existence poradny sepsal 
MUDr.Šácha